LAUSR

Cile: Nasim ukolem bylo zjistit u pacientů s chronickým srdecnim selhanim (CHSS) miru kvality života a zda existuje vztah mezi pohlavim, sociodemografickým postavenim, BMI, poctem komorbidit, stupněm NYHA (kriteria vypracovana New York Heart Association), lecebným režimem, dobou leceni, věkem a kvalitou života. Metodika: Výzkum byl realizovan v roce 2018 na kardiologických ambulancich u pacientů s CHSS. K výzkumu byl použit standardizovaný "Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire" (MLHFQ). Za ucelem komplexniho sledovani vztahů mezi proměnnými sledovanými v ramci studie byla realizovana regresni analýza, avsak v exploracnim režimu jako popisna technika, tedy bez ohledu na hodnoty statisticke signifikance a bez naroku na zobecňovani. Model byl realizovan metodou ENTER a nasim zaměrem bylo zahrnout do něj vsechny výse uvedene proměnne. Relativni silu vlivu pak odhadujeme pomoci standardizovaneho koeficientu beta. Výsledky: Na zakladě hodnot tohoto koeficientu lze řici, že nejzasadnějsi vliv na kvalitu života podle MLHFQ ma rostouci stupeň NYHA, dale přislusnost k invalidům ci důchodcům a přislusnost k mužům. Dodržovani lecebneho režimu nema zasadni vliv na kvalitu života, dokonce při jeho větsim dodržovani dojde k jejimu zhorseni. Zavěr: Pro pacienta s různým stupněm NYHA mohou být lecebne cile rozdilne. Důležite je, aby si byl vědom, že i když dodržovani lecebneho režimu zasahuje do jeho kvality života, je toto dodržovani nezbytne ke zpomaleni progrese tohoto zavažneho onemocněni.