LAUSR

Dehydratace-indukovane sniženi fotosynteticke aktivity bylo zkoumano v pěti pikilohydric autotrophs s použitim chlorofyl fluorescence parametry zaznamenane během řizene desikace. Pro studium jsou dva zastupci mechů z alpske zony (Rhizomnium punctatum, Rhytidiadelphus squarrosus) Jeseniků. (Ceska republika). Dalsimi dvěma experimentalnimi druhy byly středomořske biotopy jaterni (Pellia endiviifolia) a mechovite (Palustriella commutata), shromažděne pod přistřeskem Woodwardia radicans v přirodni rezervaci Valle delle Ferriere (Italie). Posledni druh byl jatrovnik (Marchantia polymorpha) shromažděný z nižiny (Brno, Moravia, Ceska republika). Zkoumali jsme vztah mezi relativnim obsahem vody (RWC) a několika parametry chlorofylu fluorescence, ktere hodnoti primarni fotochemicke procesy fotosyntezy, jako je efektivni kvantový výtěžek fotosynteznich procesů ve fotosystemu II (YieldPSII) a nefotochemicke kaleni (qN). Při vysouseni z plně vlhkeho (RWC = 100%) do sucheho stavu (RWC = 0%) vykazoval YieldPSII rychlý (R. punctatum) a pomalý pokles YieldPSII (R. squarrosus, P. endiviifolia, M. polymorpha a P komutata). Tvary křivky dehydratacni odezvy byly specificke pro jednotlive druhy. RWC0.5, tj. RWC, u ktereho vzorek vykazoval polovinu maximalniho výtěžku PSII, odraži druhovou specificnost. Dosahl 65% v citlivosti na vysuseni (R. punctatum), 53% a 43% v semitolerantnich (P. commutata a R. squarrosus), 24% a 18% v druzich tolerantnich k vysychani (P. endiviifolia a M. polymorpha ). U vsech experimentalnich druhů vykazovala ne-fotochemicka kaleni (qN) absorbovane světelne energie vysoke hodnoty při RWC = 100% a mirne zvýseni s vysychanim. Chlorofylova fluorescence (FS) v ustalenem stavu zůstala během vysouseni vysoka a nebyla korelovana s YieldPSII.